Je schopnost působit sympaticky vrozená, nebo se jí dá naučit?

Frank Naumann - Umění sympatie  

Sebevědomá cesta k tomu, jak být oblíbeným

Kniha je psána pro čtenáře se zájmem o zdokonalení vlastních sociálních dovedností. Autor vystudoval filozofii, psychologii a biologii na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Je autorem řady knižních titulů, z nichž v Portálu vyšly Umění konverzace (2002) a Umění diplomatického jednání (2005).

Mnozí lidé opakovaně selhávají při hledání zaměstnání, při navazování vztahů nebo flirtu, přestože nejsou méně kompetentní než ostatní. Chybí jim schopnost být druhým sympatický. Sympatie  představuje sociální dovednost, které je možné se naučit. Sestává z řady citlivých způsobů mezilidského jednání a projevuje se ve schopnosti vzbuzovat na první pohled důvěru v očích druhých lidí.

1. část pojednává o vzniku sympatie a antipatie. Důležitý je princip podobnosti – ve vnější, sociální a subjektivní sféře.

2.část nabízí možnosti otestovat si vlastní sympatičnost a pokročit v sebepoznání.

3. část ukazuje, jak najít vyváženost mezi odborností, vůdcovstvím a přátelskostí. Zabývá se zdroji neoblíbenosti v pracovním kolektivu a jak zamezit zábranám sympatie.

4. část se zabývá bariérami v mezilidských kontaktech – ostýchavost nebo naopak drzost, přílišná sebejistota. Nabízí cvičení, jak se naučit navazovat kontakty, jak překonat zábrany, nebýt ignorován a jak vést “smalltalk. Doporučuje přezkoumat svoje postoje – v jakých situacích reagujeme ostýchavě a v jakých agresivně.

5.část nabízí postup, jak si vybudovat sympatickou image, aniž bychom měnili svou osobnost.

6.část radí, jak si vybudovat síť kontaktů.

7.část se zabývá řečí těla – vzhled, postoj, úsměv, pohled, stisk ruky, hlas, přiblížení a odstup.

8.část se věnuje společenským rozhovorům, jak klást otázky a správně naslouchat a jak si uchovat sympatie I v případě sporu.

9.část nabízí rady, jak se zachovat v trapných situacích a jak jednat s nesympatickými lidmi.

10.část obsahuje čtrnáctidenní trénink, jak si získané informace a poznatky procvičit v každodenní praxi.

Jak už bylo řečeno, sympatie nevzniká z atraktivity, inteligence, kompetentnosti. Není založena geneticky, i když někteří lidé umí vyvolávat sympatie už od dětství. Je to jen tím, že si osvojili určité sociální schopnosti intuitivně již v prvních letech života. Dospělý člověk potřebuje systematický učební program. Má to však výhodu, že se bude učit vědomě. Nezíská jen schopnost vyzařovat sympatii, ale bude take vědět, proč a jak to dělá.  Bude schopen zaměřit sympatické vyzařování na konkrétní cíle a nebude nucen přenechávat náhodě, kdo a proč si ho oblíbí.