Moravský Olymp

1. Dva bratři s odlišnými hřivnami, vzdáleni si místem i věkem,  

    kráčeli nejdřív svými cestami, až se sešli zklamaní světem.
    V klášteře pod velkou, slavnou horou,

    Olymp zvanou, zářivou a jasnou,

    /: zatoužili o samotě žít, v modlitbu navždy se pohroužit. :/

2. Moravský kníže prosí o pomoc, byzantský císař si žádá vás, 

    jim dvěma jde o jen světskou moc, však i skrze ně k vám zní můj hlas. 

   Smí se světlo pod horou ukrývat a národ nechat ve tmě pobývat?

   /:Vás nezvu pod Olymp se skrýt, zvu vás Olymp nový založit! :/

3. Aleluja, Pán vám praví, jděte,  já budu po všechny dny s vámi,   

    národ mi rodnou řečí získávejte, tak tomu bude do skonání.  

    Bratři ústraní své opustili, do překládání se pohroužili, 

    /:s touhou jak Pavel všem se vším stát, Písmo jim jejich řečí hlásat.:/

 
4. S ostatky svatého Klimenta, s vírou  v jeho mocnou přímluvu

   vydali se do Věčného města. Papež jim přišel vstříc v průvodu. 

   Ukázal věrozvěstům vlídnou tvář, slovanské knihy dal na oltář, 

  /: mši svatou nad nimi odsloužil, tak požehnání své jim udělil.:/

5. Konstantin-Cyril v Římě umírá, ozdoben pověstí svatosti,  

   Metod se na Moravu ubírá, obtížen biskupskou hodností.

   Nástupcem Petra v Římě povýšen, na Moravě Franky svržen, 

   /:uvězněn a sám v temné kobce, připočten mezi zločince.:/

   6. Jen semeno do země vhozené přináší bohatou úrodu,   

    nezůstane nikdy osamocené, žije i umírá národu.  

    Když nesmím být moravským biskupem,  

    kéž se stanu tím pšeničným zrnem,  

    /:vždyť i s mitrou z trní a hloží mohu dál plnit vůli Boží! :/

7. Tak plodí země stéblo, potom klas, úroda dnem nocí dozrává,  

   na nebi rozlil se jitřní jas, čas sklizně Moravě nastává.

   Jako zralý klas zrny obtížen vychází Metod po třech letech ven,

   /:jak zvlněné lány obilí rostou k nebi nové kostely.:/

8. Když za bratrem do nebe odešel, k zástupu svatých se připojil,  

   znovu se vynořil nepřítel, semeno zlé do země vhodil.

   Však uplynul Bohem určený čas,  nad hrobem Metoda vyrostl klas,  

   /:dere se trním a plevelem, Pán žně již vychází se srpem. :/

9. Ten nový Olymp zvaný Velehrad, odkud se rozšířil víry jas,  

    tyčí se k nebi jako pevný hrad, z hradeb jeho zní Boží hlas.

   Andělé z nebe hledí v úžasu na místo plné slávy a jasu,  

   /:vždyť Boží dílo nelze zmařit, moravský Olymp bude dál zářit!:/