úvahy, komentáře, glosy, recenze knih

Patříte k citlivějším lidem a máte problém se vymezit?

24. 10. 2018 21:30
Rubrika: Recenze knih

Dahlin, Doris; Hägglund, Maggan

Stůjte si za svým

I citliví lidé se dokážou vymezit

Portál 2018

Máte problém se vymezit? Postrádáte v některých situacích jasné hranice? Jsou vaše hranice nepropustné, nebo naopak příliš propustné? Možná patříte k HSP (highly sensitive person - vysoce citlivý člověk). Pro tyto lidi není snadné použít výzvu uvedenou v názvu knihy, kterou lze pojmout jako "pracovní sešit" pro vysoce citlivé jedince. Můžeme ji charakterizovat jako kombinaci klasického rádce s osobní výpovědí autorek.

Doris Dahlin je švédská spisovatelka, Maggan Hägglund působí jako šéfredaktorka švédského ženského časopisu Tara. Obě ženy se řadí k HSP a mnoho let s tím zápasily. Vtipně a empaticky napsaná kniha nabízí v šesti kapitolach jejich autentické zkušenosti v situacích, kdy je třeba stát za svým.

V úvodu vysvětlují, proč se rozhodly napsat tuto knihu. Svět je plný mimořádně citlivých osob, které pochybují, jestli je vhodné ukazovat okolí svoje skutečné, autentické já. Většina z nich žije v přesvědčení, že kdyby vyjevily druhým svou zranitelnost, ostatní by je převálcovali, rozdrtili, zadupali do země. Citliví lidé během životní cesty ztrácejí části sebe, protože je skrývají. Snaží se neustále přizpůsobovat, brát na všechny a na všechno přehnané ohledy. Vede to k osamělosti a budování pevnosti s vysokými hradbami kolem sebe. Autorky dlouho uvažovaly stejným způsobem. Cítily se jako dvě hromádky neštěstí, jimž lidé bez ptaní vtrhávali do vnitřního světa. Spoustu času věnovaly hloubání o emocionálních signálech, které k nim okolí vysílalo a které je zaplavovaly jako příliv vlny. Později pochopily, že k tomu, aby zapadly, se nemusí měnit, nebo se snažit být někým jiným, normálnějším. Stačí se naučit vymezovat a stanovovat si rozumné hranice. Místo pevnosti si postavit plot s brankou, která se otvírá zevnitř, abychom se mohli sami rozhodnout, koho vpustíme.

V 1. kapitole povzbuzují vysoce citlivé jedince, aby se nebáli projevit své pravé já. Nejde o to se změnit, ale znovu objevit, kdo jsme. Pokud své pravé já budeme před světem nadále skrývat, přijdeme o hodně, my i ostatní. To neznamená ukázat najednou všechno a všem, ale umět se vědomě rozhodnout, co ukázat a komu. Autorky píšou: „Hranice si stanovujete sami. Máte právo si je stanovit. Hranice chrání váš čas a energii. Umožňují vám žít život podle vašich představ, využívat vaše nadání a úspěšně se rozvíjet.“ Hranice potřebujeme, abychom věděli my i naše okolí, kdo jsme, abychom mohli do hloubky prožít pocit sounáležitosti s ostatními. Často žijeme v přesvědčení, že dosáhneme lásky, přijetí a sounáležitosti, když druhým žádné hranice nestanovíme a budeme se snažit všem vyhovět. Nelze však milovat někoho, kdo je nejasným stínem a svoje pravé já skrývá. Stanovení hranic se nebude některým lidem líbit, ale zároveň jim dáme možnost mít nás rádi. Staneme se jako lidé čitelnější a budeme vysílat jasné signály. Hranice mají chránit naše nitro, ale nesmí nás uzavírat před světem.

2. kapitola vyzývá k odvaze žít autentickým životem. Autorky upozorňují, že většina lidí nám nic zlého nepřeje. Nevedeme s ostatními válku, nepotřebujeme se stále bránit, být ve střehu a očekávat útok. Pokud se odhodláme ukázat své pravé já, budeme překvapeni, co vše získáme. A jako vysoce citliví lidé máme co nabídnout.

3. kapitola doporučuje vysoce citlivým jedincům zpochybnit vlastní pohled na svět. Citlivost není slabost, ale dar. Citliví lidé nejsou slabí, divní, nemožní a mimo. Potřebují objevit svou vlastní sílu a způsob, jak se prosadit. Efektnímu sebeprosazení se mohou naučit i introverti. V kapitole najdeme rady, jak se zbavit strachu ze zvýšeného hlasu a sebejistého tónu druhých, jak se chovat v přítomnosti rozčilených křičících lidí a jak si poradit s emocemi, které se v nás během let mlčení a skrývání nahromadily. Kapitola se zabývá také problematikou citlivých dětí a dospívajících.

4. kapitola nabízí postup, jak se stanovením hranic začít. Potřebujeme budovat nové, nebo bořit staré? Záleží na tom, jestli je náš dům příliš otevřený a přístupný kdykoliv komukoliv, nebo jestli jsme si uspořádali život jako bunkr, za jehož zdmi se smutní a osamělí krčíme. Součástí kapitoly je test, který nám ukáže, jestli potřebujeme pevnější hranice, podle čeho zjistíme, jestli máme příliš strnulé a neprostupné hranice, nebo příliš slabé či žádné a jak v obou případech postupovat. Naučíme se zacházet se svým strachem a jak vystupovat z bezpečné zóny. Dozvíme se také, že stanovení hranic neznamená potlačovat své emoce a problémy.

5. kapitola poskytuje sbírku konkrétních hranic vnějších i vnitřních, plotů i branek, které autorky mnoho let testovaly.

6. kapitola nabízí rady, jak zavést změny do praxe, nebo jak se naučit ovlivňovat vlastní emoce.

Zobrazeno 1904×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio