Anděl Páně 2: křesťanství jako pohádka a v nebi nuda?

V těchto dnech snad neexistuje nikdo, kdo by neviděl pohádku Anděl Páně 2, nebo se na ni nechystal jít, případně o ní neslyšel nebo nečetl. Ohlasy jsou nadšené a pozitivní, negativní posudky jen ojediněle. Navíc je otázkou, jestli se tito kritici nechtěli spíše zviditelnit, upoutat pozornost. Protože kdyby film chválili, jejich pozitivní posudky by v záplavě chvály zanikly.

Pohádka jako literární žánr má mnoho funkcí - pobavit, rozesmát, rozptýlit, vytrhnout z každodenních starostí. Tyto úkoly splnil AP 2 maximálně. Otázka zní, jestli si diváci odnesou něco trvalého a hodnotného, nebo jestli šlo jen o chvilkové rozptýlení, které po návratu do všednodennosti rychle vyprchá.

Nemám nic proti humoru, zábavě a vtipům. Představují důležitou součást života, bez níž by nebylo možné existovat. Ale život je ještě o něčem jiném, skrývá hlubší dimenzi. Přináší AP2 nějaké duchovní a morální poselství?

Naskýtá se také otázka, nakolik je vhodné spojovat křesťanství s pohádkou a Boha, Ježíše, Marii a ostatní svaté prezentovat jako pohádkové bytosti. Pohádkový svět vychází z fantazie, z reality jen minimálně. Jedině malé děti prožívají pohádky jako skutečnost, ale z toho vyrostou. Pohádky však zasahují silně hlubší část podvědomí u všech věkových kategorií. Mnoho lidí pokládá křesťanství za pěknou pohádku.

Před svou konverzí jsem žila v domnění, že křesťanský Bůh je nějaký bělovlasý dědeček na obláčku a křesťané věří na nějaké infantilní pohádkové bytosti. Tyto představy posilované socialistickým školstvím mi dlouho bránily brát víru a náboženství vážně a mít důvod se jimi zabývat. Jinou a lepší informaci jsem tenkrát k dispozici neměla, bylo to za totality. Lidé však dodnes nemají elementární informace o křesťanství, i když jsou dávno dostupné. Ani se nenamáhají si nějaké sehnat. Netroufám si odhadnout, jestli je pohádka ke skutečnému křesťanství přiblížila, nebo od něho spíše oddálila.

Zaujala mě kritika českého publicisty Františka Schildbergra na internetovém serveru Skleněný kostel. http://sklenenykostel.net/index.php/menu-literarni/menu-recenze/3452-andel-pane-2

Je to zatím to nejnegativnější, co jsem četla. Apelovat na církevní představitele, aby suspendovali z kněžské služby teologické poradce, je ujeté. Ale na druhé straně bych od těchto kněží, zvláště když jde o dominikány, čekala hlubší uchopení námětu. Což nijak nevylučuje vtipy, zábavu a humor.

Pokud z pohádky opravdu vyznělo, nebo snad bylo výslovně řečeno, že je v nebi nuda, tak mě to zaráží. Zasévat lidem a zvláště dětem do mysli takovou představu nepovažuji za vhodné. Jestli je v nebi nuda, tak není důvod o nebe, věčnost a spásu usilovat, ale užít si co nejvíc tady na zemi.

Teď jsem vlastně přiznala, že jsem film neviděla. Vycházím zatím z toho, co o něm řekli a napsali jiní. Asi bych se měla jít podívat. Abych nebyla za exota, když už na něm byla většina republiky. Ale hlavně abych si udělala objektivní nebo spíše svůj subjektivní názor.