V Ústí nad Labem se setkali konvertité a novokřtěnci

Na arciděkanství v Ústí nad Labem se konají už několik let setkání konvertitů, kteří byli pokřtěni jako dospělí, a neofytů pokřtěných nedávno.

Další setkání proběhlo v sobotu 27.4.2013. Pan arciděkan a kanovník P. Miroslav Šimáček uvedl, že impuls ke konání těchto setkání vzešel od bývalého litoměřického biskupa Pavla Posáda, nyní českobudějovického pomocného biskupa. Otec biskup Pavel tenkrát upozornil, že neofyté a konvertité nemají zůstat ve víře osamělí, ale měli by nalézt duchovní zázemí a duchovní doprovod, možnost klást otázky a řešit problémy. Zájem o setkávání vzešel také z okruhu místních pokřtěných.

Smyslem těchto setkání je výměna zkušeností, vzájemné poznání a podpora ve víře. Každé setkání sestává z duchovního tématu, výměny zkušeností, svědectví, otázek a odpovědí, modlitby a adorace.

 Jednoho z prvních setkání se zúčastnil také biskup Pavel Posád, na podzim roku 2009 přijel a přednášel současný litoměřický biskup Mons. Jan Baxant.

Letošní setkání začalo vzájemným seznámením a krátkým představováním. Pozvání přijal P. ThLic. Bohumil Kolář, který pronesl duchovní úvahu s názvem Etapy na cestě. Úvodem zdůraznil, že za každou větou, která během představování zazněla, je originální cesta - Bůh miluje individuální láskou. Každý zde přítomný je  zářivým projevem této nesmírné Boží lásky. Bůh zve, ale nenutí. Řekli jste ano a šli - tak nastalo narození z vody a Ducha svatého, ale to je teprve nový začátek.

Bůh si přeje, aby cesta, na niž nás zve, byla krásná a šťastná a aby vedla k cíli. Protože chce člověka k sobě přitáhnout, dává nejdřív radost a vnitřní pohodu. Mlékem jsem vás živil, pokrm jsem vám jíst nedával, protože jste jej nemohli snést (1 Kor 3,2).

Mohou přijít těžká pokušení, výčitky kvůli špatné minulosti, i když to bylo odpuštěno, nepochopení, někdy dokonce pronásledování.

Někdo se diví, že všechno bylo tak krásné, a teď má problémy sám se sebou. Jiný si představoval, že vstupuje mezi nějaké anděly, nyní vidí, že věřící dělají chyby, někdo je klepna apod.

Je třeba připomenout slova z Matoušova evangelia o posuzování druhých (Mt 7,1-5) : Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?“

Když přijde student na vysokou školu, zjistí, že vše, co se musel naučit k maturitě, bylo jen zlomkem toho, co musí zvládnout za semestr. Každý umělec, řemeslník, student medicíny se musí na svou profesi dlouho připravovat.

Moudří a milující rodiče nedovolí a nedopřejí dítěti všechno, po čem touží. Lidská rodina jen slabým odleskem Boží lásky.

Potřebujeme očistu, sebeovládání, sebezápor. Námahou, odříkáním a zkouškami člověk zraje. Bůh dává stále obtížnější úkoly, aby nás přivedl k nesobecké lásce. Těžkosti jsou projevem nesmírné Boží moudrosti. Jestliže pšeničné zrno nepadne do země a neodumře, zůstane samo; odumře-li však, přinese hojný užitek.“ (Jan 12, 24).

Po modlitbě „Vesel se, nebes Královno“ následoval společný oběd spojený se vzájemným poznáváním nezávaznými a rozhovory. Na závěr se uskutečnila adorace v kapli Panny Marie, kterou vedl jáhen Jiří Smolek.

Následovala možnost svátosti smíření a duchovních rozhovorů, večer téhož dne sloužil P. Kolář mši ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie.

Lenka Kateřina Tetivová