úvahy, komentáře, glosy, recenze knih

Kniha o uzdravení na přímluvu P. Ladislava Kubíčka hned tak nevyjde

Spravedlnost jsem zvěstoval ve velkém shromáždění, svým rtům jsem nebránil, ty to víš, Hospodine! Nenechal jsem si pro sebe tvou spravedlnost, o tvé věrnosti a pomoci jsem mluvil, nezatajil jsem tvou lásku a tvou věrnost před velkým shromážděním. (Žl 40,10-11)

 

Koncepce knihy:

Kniha je svým způsobem volným pokračováním Listů božské útěchy. Prožívám v ní duchovní krize a zdravotní problémy jako v předchozí knize, ale už po Ladislavově smrti. Ladislav do toho nakonec opět vstoupí, i když trochu jinak, a na jeho přímluvu zakusím podivuhodné uzdravení nejen těla, ale i duše, obnovení a posilu víry. Všechno se odehrává se na pozadí dramatických diecézních událostí - odvolání biskupa Posáda, sedisvakance, příchod bp. Baxanta, úmrtí biskupa Koukla.

Osnova:

1. Úvod- úvaha o nemocech a uzdravení

2. Zápasy se zdravotními problémy, čekání na zasvěcení, zasvěcení, prosba u Ladislavova hrobu

3. Podivuhodné uzdravení mezi Třebenicemi a Lovosicemi 11.9.2010

4. Doznívání události, rozjímání o jejím smyslu a duchovních věcech, nový pohled na život

Děj: Kniha začíná úvodem, v němž se zamýšlím nad smyslem nemoci a zmiňuji se o třech uzdraveních, která jsem prožila -z rakoviny, deprese a chronického kašle spojeného s úzkostmi a krizí víry. Třetí uzdravení proběhlo na přímluvu P. Ladislava a od předchozích dvou uzdravení se podstatně lišilo. Jen naznačuji okolnosti, za nichž se odehrálo, abych vyvolala zájem a zvědavost, ale abych něco předem zbytečně neprozradila.

Začínám líčením své konverze k Bohu, voláním k zasvěcenému životu a zdravotními problémy, které se vynořily jako překážky. Pokračuji vstupem do sekulárního institutu, z něhož jsem byla kvůli zdravotním problémům a depresívním stavům propuštěna. V tom období přišel do Litoměřic bp. Posád - rok 2004.

Léčba mě depresí zbavila. Začala jsem se zajímat o zasvěcené panenství, které patří do kompetence diecézního biskupa, ale otec biskup dlouhodobě onemocněl. Pak došlo k vraždě P. Kubíčka a zrodil se úmysl sestavit z jeho dopisů knihu. Zároveň začíná moje formace k zasvěcenému životu, kterou komplikovala složitá situace v diecézi a nové zdravotní problémy - opakované virózy spojené se záchvaty kašle. Můj zdravotní stav se zhoršoval, což mohlo být i překážkou přijetí do zasvěceného stavu, navíc mi už přibýval věk. Nakonec se mi podařilo přesvědčit stále váhajícího biskupa, aby mě konečně zasvětil.

Když jsme se konečně dohodli na termínu, následovalo jeho odvolání do Českých Budějovic (leden 2008) a z mého zasvěcení opět sešlo. Zároveň nastala sedisvakance a nikdo netušil, co bude dál. Vedlo to k dalšímu zhoršení mého zdravotního stavu, moje časté záchvaty kašle přešly do chronické formy a žádné léky nezabíraly. Cítila jsem se vyčerpaná fyzicky i psychicky, často v pracovní neschopnosti a nevěděla jsem si rady.

Jeden kněz mi zprostředkoval kontakt se svým známým plicním lékařem, který mi nasadil antiastmatickou léčbu, díky níž se kašel zmírnil. Diecéze však byla pořád bez biskupa a moje případné zasvěcení bylo nejisté. Začátkem října 2008 se najednou vynořil Mons.Baxant, s nímž jsem si několik dní předtím korespondovala, aniž jsem tušila, že koresponduji s budoucím biskupem.

Rok 2009: Otec biskup s mým zasvěcením překvapivě rychle souhlasil, takže dlouhé hledání a bloudění konečně skončilo. Zdravotní problémy však pokračovaly, kašel se zase zhoršoval, antiastmatika ztrácela účinek. Před zasvěcením jsem se vydala na exercicie zasvěcených osob na Vranov, které vedl Mons. Posád. Tam se mě zmocnily těžké úzkosti, ze zasvěcení, po němž jsem tolik let toužila, jsem najednou dostala strach. Po zasvěcení se mi kašel zhoršoval.

Blížilo se páté výročí Ladislavova zavraždění 11.9.2009. Napadlo mě vydat se do Kunštátu a pokusit se u jeho hrobu vyprosit uzdravení. Cesta byla dobrodružná, na hřbitově jsem prožila zajímavou příhodu, v níž měl zjevně prsty Ladislav. Ještě jsem netušila, že je to úvod k událostem, které prožiji, a součást Božího scénáře pro mě připraveného.

Po návratu z Kunštátu se můj zdravotní stav zhoršil, přidaly se úzkosti a panické stavy, nakonec přišla těžká krize víry, jakou jsem dvacet pět let od svého křtu nezažila, k tomu strach a hrůza ze smrti.

V létě 2010 jsem prožila exercicie opět na Vranově, cítila jsem se během nich špatně fyzicky i duševně. Den před odjezdem jsem měla v kostele Narození Panny Marie zvláštní zážitek, který byl předzvěstí velké změny, která už byla v nedohlednu, ale o které jsem ještě netušila.

11.9.2010 se konala v Třebenicích zádušní mše za P. Ladislava, kam jsem se vypravila, abych přišla na jiné myšlenky. Cestovala jsem z Ústí nad Labem přes Lovosice. Na nádraží v Lovosicích jsem pocítila na Ladislava zlost, zahrnula jsem ho výčitkami a požádala ho, ať mi dá nějaké znamení, jestli je se mnou ještě vůbec v kontaktu. Pak jsem to zase pustila z hlavy.

Večer v Třebenicích mi ujel poslední autobus do Lovosic, rozhodla jsem se jít pěšky, ale brzy se setmělo a terén byl dost nebezpečný. Nakonec jsem zabloudila a prožila jsem řadu napínavých a nebezpečných situací. Po těchto prožitcích se mi víra vrátila na mnohem vyšším stupni, úzkosti zmizely, o něco později odezněl i kašel. Antiastmatika a jiné léky proti kašli, které mi stejně nepomáhaly, jsem mohla odložit. Zlepšila se mi i imunita. Nebývám už tak často nemocná, nanejvýš jednou za čas lehčí nachlazení.

Vzpomněla jsem si na svou prosbu a zážitek před rokem u Ladislavova hrobu v Kunštátu, uvědomila jsem si, že byla vyslyšena mnohem víc než jsem čekala. Došlo k uzdravení ve více rovinách - duchovní, psychické a nakonec i ve fyzické jako vnější potvrzení vnitřního uzdravení. Následovaly události, které uzdravení potvrdily a vrhly na záležitost další světlo.

Závěrečná kapitola je duchovním rozjímáním a vyjádřením nového pohledu na život. Končí zážitkem na Svatém Kopečku u Olomouce a o něco později Třebenicích 11.9.2011.

KT: "Před několika dny jsem se dozvěděla, že nakladatelství, které vydalo mou první knihu, si na tuto druhou už netroufá, protože zájem o knihy od P. Ladislava nebo o něm mezitím rapidně poklesl. Je to přirozené, že časem se na člověka po jeho smrti zapomene. Navíc ho většina čtenářů ani osobně nepoznala. Můj zážitek je důkazem, že P. Ladislav působí i po své smrti, že by se tedy na něj zapomenout nemělo. Mohl by pomoci více lidem, kdyby se na něho začali obracet. Bohužel v této chvíli nemám možnost svůj zážitek zveřejnit pro širší okruh. Samozřejmě budu hledat další cesty, ale nejsem církevní prominent, nemám nikde protekci. Vidím v tom Boží smysl pro humor, kterým se vyznačoval i P. Kubíček, že tato zkušenost byla svěřena zrovna mně, když jsem bezvýznamná, nemám konexe ani prostředky propagace. Ale právě překážky, které se tomu stavějí do cesty, mě utvrzují v tom, že jde opravdu o Boží dílo."

Neboť bláznovství Boží je moudřejší než lidé a slabost Boží je silnější než lidé. Pohleďte, bratří, koho si Bůh povolává: Není mezi vámi mnoho moudrých podle lidského soudu, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených; ale co je světu bláznovstvím, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a co je slabé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné; neurozené v očích světa a opovržené Bůh vyvolil, ano, vyvolil to, co není, aby to, co jest, obrátil v nic – aby se tak žádný člověk nemohl vychloubat před Bohem. Vy však jste z Boží moci v Kristu Ježíši; on se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením, jak je psáno: ‚Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.‘ " (1Kor)

Zobrazeno 1335×

Komentáře

kacarovi3

Lenko,dávej příspěvky do Milujte se.Čte to hodně mladých.Marie Svatošová to také tak dělá s velkým úspěchem.Ladislav lidem stále dost pomáhá a uzdravuje.Plně věřím v jeho sílu a moc.Několikrát mi pomohl a vyléčil.Sbírej takové svědectví a uveřejni.Založil jsem to společenství za tím účelem ale narážím na nezájem.Letos nás bylo na pouti 88 lidí a věřím,že těch mladých bude přibývat.

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio