úvahy, komentáře, glosy, recenze knih

Svatý Valentin a kult mučedníků

13. 2. 2011 19:40

Co má mučedník Valentin společného se zamilovanými?
...zanechal v den své popravy dopis končící slovy: "Od Tvého Valentina"...

Svatý Valentin byl pravděpodobně biskup z Terni, který ve 3. století spravoval diecézi a kolem roku 268-269 zemřel mučednickou smrtí. Bývá také představován jako lékař pomáhající mučeným ve vězení. Jeho úcta se dostala do Říma už ve 4. století. Bývá zobrazován jako biskup s postiženým nebo epileptickým dítětem u nohou, jako biskup s kohoutem, biskup odmítající uctívat modlu, popravovaný biskup, jako kněz s mečem nebo sluncem v ruce nebo jako kněz navracející zrak slepé dívce. Stal se patronem snoubenců, manželů, zamilovaných, mládeže, epileptiků, omdlévajících, postižených morem, cestovatelů a včelařů. K jeho atributům patří ptáci, květiny a růže.

Mnoho o něm nevíme, protože starokřesťanské spisy z doby mučednické zanikly - nejen v souvislosti s pronásledováním, ale i kvůli nezájmu nové generace křesťanů, kteří po osvobození Konstantinem Velikým žili v jiné situaci. Vznik starověkého kultu mučedníků od 2. pol. 3. století dosvědčují archeologické důkazy. Kult byl úzce spojen s hrobem mučedníka a dokazoval jeho historickou existenci. Z osobního vztahu křesťanů k těmto hrobům se nakonec zrodila liturgická úcta k svatým. Objevily se seznamy svatých s jejich jmény a daty úmrtí - rok úmrtí už tak jistý nebyl. Informace o jejich životě, věku, zaměstnání nebo způsobu popravy chybí úplně.

Z touhy po podrobnostech vznikaly středověké legendy, obsahující zprávy o skutečných mučednících od očitých svědků, postupně překryté jinými zprávami, které popisují různé situace a způsoby mučení. Tyto legendy nabývaly románového charakteru a začaly se v nich objevovat černobílé až primitivní prvky. Mučedník vystupuje jako chvástal a mluvka, koná zázraky a hromadná obrácení, jeho soudce je krvežíznivý nebo hlupák, často ztotožňovaný s císařem, jehož přítomnost u většiny procesů nebyla pravděpodobná.

Z pramenů skutečně vyplývá existence jistého mučedníka Valentina, žijícího na přelomu 2. a 3. století. Přímí žáci apoštolů už dávno umřeli, prvotní nadšení ochladlo, eschatologické očekávání se rozplynulo. Křesťanství se díky misijním cestám svatého Pavla rozšířilo po celé Římské říši, konvertovali i bohatí, urození, vzdělaní, úředníci i vojáci. Císařská náboženská politika byla vůči všem kultům a filosofiím velmi tolerantní. Pokud by křesťané uctívali Krista jen jako svého zvláštního boha, nikdo by proti nim nic neměl. Nenávist vyvolávalo jejich odmítání ostatních kultů a tvrzení, že Kristus je jediným pravým Bohem.

Valentin působil za vlády císaře Klaudia II. Gothica (268 –270) jako kněz nedaleko Říma. Uvedený císař se chtěl stát nejmocnějším panovníkem na světě a budoval velkou armádu, do níž povolával pouze svobodné. Protože nepovažoval ženaté muže za dobré válečníky, zakázal sňatky. Valentin oddával mladé páry tajně a obdarovával je květinami ze své zahrady. Jedné noci vtrhli do kostela císařovi vojáci. Novomanželům se podařilo uprchnout, Valentina však zatkli a uvěznili. Pod okny vězení se začaly hromadit dopisy a dárky od tajně oddaných. Dcera žalářníka si vymohla na otci dovolení ho navštívit.Valentin jí zanechal v den své popravy dopis končící slovy: "Od Tvého Valentina". U jeho hrobu se pak scházely zamilované dvojice, které se obdarovávaly květinami.

Jiná legenda líčí Valentina jako moudrého a ctnostného kněze, o němž se jednou doslechl císař a pozval ho do paláce. Jedna verze uvádí, že se jednalo o přátelské posezení, podle jiné šlo o předvolání a výslech.V obou případech došlo k výměně názorů. Císař se podivil, že tak moudrý a vzdělaný muž věří křesťanským pověrám.Valentin odpověděl, že pověrám věří císař. Ten nařídil městskému prefektu Astoriovi, aby na Valentina dohlížel. V prefektově domě se Valentin setkal s jeho krásnou, ale nevidomou dcerou. Prefekt ho požádal, aby se modlil za její uzdravení. Zázrak se stal - dívka prohlédla. Vyprávěl si o tom celý Řím. Rozzuření pohané vtrhli do prefektova domu,Valentina odvlekli a sťali. I v tomto případě zanechal dopis končící stejnými slovy.

Asi se už nedozvíme, co vlastně psal. Dopis mohl obsahovat duchovní radu nebo nějaký odkaz, i když mnozí by radši slyšeli, že šlo o milostné vyznání. Vyloučit to nelze, protože většina kněží i biskupů tenkrát žila v manželství. První celibátní zákon se vynořil až roku 306, ale platil v úplně jiném smyslu, než jak jsme zvyklí dnes: nařizoval duchovním osobám zdrženlivost v manželství a zakazoval druhý sňatek. O způsobu života tehdejších kněží toho moc nevíme, protože se zachovaly zprávy především o biskupech, kteří byli na vysoké duchovní a morální úrovni, mnozí umřeli jako mučedníci. Kněžský stav se začal formovat během 2. století postupným oddělením presbyteriátu od episkopátu. Kněží stáli v čele církevních obcí jako pomocníci biskupů s nižšími pravomocemi a v době svatého Valentina se živili vlastní prací. Vzdělání získávali různými způsoby, někteří vedli poustevnický život. Přestože ještě neexistoval žádný klerikální řád, již tenkrát se na ně kladly vyšší požadavky jako na vzory laikům.

Tento křesťanský svátek se prolíná také s pohanskými prvky. Ve starém Římě oslavovali 14. února bohyni Juno jako ochránkyni plodnosti, manželství a rodiny. Vdaným ženám a matkám se toho dne dávaly květiny. Součástí oslav byla „loterie lásky", při níž si mladí lidé vytahovali z bubnu lístky se jmény protějšků, s nimiž pak byli celý rok „zasnoubeni“.

Dnešní způsob slavení svátku pochází z anglosaského prostředí, kde se už ve 14. století ujal zvyk posílat si ten den anonymní milostné dopisy. Ve Francii, Belgii a později i v Americe se stalo od 14. století zvykem vylosovat Valentina a Valentinu, kteří pak byli celý rok navzájem zasnoubení.V pozadí svátku stojí také přírodní motivy. Říká se, že 14. února se párují ptáci: "Toho dne si každý ptáček družku najde." Zřejmě se to týká jižních krajů. U nás spíš platí pořekadlo o skřivánkovi, který si musí v tento den "vrznout, i kdyby měl zmrznout".

Zobrazeno 877×

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio